Barcelona posprejovaná

Barcelonu jistě znáte jako město mnohých atrakcí. Barcelonu fotbalovou. Gaudího Barcelonu. Barcelonu jako hlavní město Katalánska. Barcelonu a její Tibidado, zastávku každého turisty na túře západní Evropou.

Znáte ale Barcelonu posprejovanou?

Kdokoli, kdo do tohoto města zavítal, si jistě všiml (ať už ke svému potěšení či znechucení), že Barcelona je celá otagovaná podpisy místních sprejerů. A možná to nebyla Barcelona – možná to byla Malaga nebo Madrid. Tak či onak, španělská graffiti scéna je plodná a v Barceloně tomu není jinak. Pojďme si ji nyní představit!

Graffiti se v Barceloně začalo objevovat teprve v posledních 30 letech a město si mezitím prošlo úplnou svobodou, přes kompletní zákaz až po snahu dojednat kompromis.

more „Barcelona posprejovaná“

Bécquerovy vlaštovky

Gustavo Adolfo Bécquer (1836-1870) byl španělský básník v období romantismu. Dodnes je jedním z nejoblíbenějších autorů, hlavně proto, že jeho témata nikdy nestárnou: láska, inspirace v přírodě a spiritualismus.

Jako většina romantických básníků, Bécquer měl sice manželku, ale ta ani v nejmenším nebyla inspirací pro jeho básně. Na druhou stranu, ani ona nezahálela, a také si našla milence. Sám Bécquer nebyl zrovna nejlepší partie: sotva si udržel práci v novinách a neustále cestoval se svým bratrem. Zemřel na „nemoc všech romantiků“ – tuberkulózu. 

Jeho nejznámějším dílem jsou Rimas y Leyendas (do češtiny jeho básně přeložil Miloslav Uličný, Sloky). Já si tu pravděpodobně nejoblíbenější báseň pro sebe překládala během svého pobytu v Granadě na Erasmu. Jedná se o báseň LIII, o vlaštovkách.

Inspirací mi k tomu byla píseň od španělské kapely La Oreja de Van Gogh – Jueves (která byla celá věnovaná mnohem závažnějšímu tématu, ale Bécquerovy vlaštovky mě tam vždy uchvátily):

Y así pasan los días, de lunes a viernes
Como las golondrinas del poema de Bécquer
Y de estación a estación, en frente tú y yo
Va y viene el silencio

more „Bécquerovy vlaštovky“